Lucie Zichová

Umění milovat. Milovat sebe takové, jací jsme. Být sám sebou. Nenechat si ubližovat. Nastavit sobě i ostatním hranice. Umět zdravě vyjádřit svůj názor. Umět říci STOP, když se nám něco nelíbí. Zdroj naší energie, protože když se obětujeme pro druhé, nezbude nám síla na sebe ani pro ostatní. Zdravé sebevědomí. Vědomí své hodnoty. To vše a nejen to je Sebeláska.

Lze vůbec zlepšit vztah, když partner odmítá komunikovat a cokoliv dělat pro záchranu? Dá se to nějak změnit a má vůbec smysl chodit na individuální terapii?  Vždyť se všude píše, že na vztahu musí pracovat oba dva. Ale co dělat, když se partner na řešení nepodílí? Vztahy jsou jedním z nejčastějších témat, se kterým se ženy i muži obrací na terapeuta. Kdyby všichni měli čekat na to, až s nimi partner půjde na párovou terapii, měli bychom společnost plnou kostlivců ve skříni. Lepší je začít co nejdřív sám, než společně, ale pozdě.

Syndrom zavrženého rodiče je nepochybně závažný jev ve společnosti. Není to však jediný důvod, proč dítě odmítá kontakt s jedním rodičem. Někteří rodiče mají hned jasno, když se jim začne odcizovat jejich vlastní dítě, pláče a schovává se, když k nim má jít. Určitě ho druhý rodič manipuluje. Jenže tak jednoznačné to bohužel není. V praxi je velice obtížené odhalit „pravdu“, obzvlášť když se dítě ocitne na bitevní poli svých rodičů.

Někdy si myslíme, že žijeme své vlastní životy, ale ve skutečnosti se často máme tendenci podřizovat se druhým a upřednostňujeme jejich potřeby před svými vlastními. A my si ani neuvědomujeme, že to děláme!

Pomsta se nikdy nevyplácí. Přístup CHOVÁM SE K LIDEM TAK, JAK SE ONI CHOVAJÍ KE MNĚ může fungovat, pokud se k nim chováte láskyplně, přátelsky a s prospěchem. Ale když se k nám někdo chová ošklivě, pohrdavě, kriticky nebo dokonce násilně, rozhodně není užitečné oplácet mu stejnou mincí.