Jak probíhá psychoterapie, co od ní očekávat a kdy je vhodný čas ji ukončit?

Tento článek vám pomůže rozptýlit obavy a zodpoví nejpalčivější otázku Jak probíhá psychoterapie? Provede vás základními kroky terapeutického procesu a nabídne jasnější představu o tom, co můžete od terapie očekávat a jaké přínosy vám může přinést. Když lépe pochopíte její průběh, snadněji se rozhodnete, zda je to pro vás ta správná cesta. Informace vám usnadní první krok nezávisle na tom, jestli se rozhodnete terapii vyzkoušet, nebo si o ní chcete udělat jasnější obrázek.

Psychoterapie v podstatě začíná už samotným výběrem psychoterapeuta, který vás bude provázet celým procesem. Čím více informací si o něm zjistíte, tím lépe předejdete situaci, kdy by vám jeho přístup či styl práce nevyhovoval. Jenže v dnešní době je nabídka terapeutů tak široká, že se můžete cítit zahlceni a nevědět, kde začít. Možná pro vás bude užitečné získat několik praktických rad, které vám výběr usnadní.

Podle čeho si vybrat psychoterapeuta?

Prvním kritériem při výběru terapeuta obvykle bývá sympatie. Aby terapie byla účinná, je nezbytné, aby mezi terapeutem a klientem panovala důvěra. Na první pohled se můžete řídit fotografií terapeuta, kterou prezentuje na svých webových stránkách nebo v jiných médiích, kde jste se o něm dozvěděli. I když může být užitečné řídit se prvním dojmem, je důležité mít na paměti, že terapie představuje investici, která by měla přinášet prospěch. Důvěrný terapeutický vztah je klíčový, avšak neměli byste podceňovat ani další faktory, které ovlivňují výběr terapeuta. I když může být komunikace s terapeutem příjemná, pro váš osobní rozvoj může být nezbytný zcela odlišný přístup. Na co byste se měli při výběru zaměřit?

Základní informace o psychoterapeutovi

Pokud vybíráte vhodného terapeuta a cítíte z dostupných zdrojů, že vám je sympatický, stojí za to věnovat trochu více času získávání informací. Ideálním místem jsou jeho webové stránky, kde se můžete zaměřit na sekci o terapeutovi. Čím více informací o něm získáte, tím lépe si vytvoříte představu o tom, jak na vás působí, a budete moci posoudit, zda vám vyhovuje nejen jako profesionál, ale i jako člověk.

Sociální sítě mohou být dobrým zdrojem informací. Můžete se dozvědět něco z jeho praxe, jaké má názory a jak se presentuje. Množství informací sice nezaručuje jeho kvalitu, mohou vám však napovědět, jak působí na lidi a jaké jsou jeho postoje, názory a případné zkušenosti, pokud se s nimi chce podělit se světem. Nikdy by však neměl sdílet údaje o klientovi, podle kterých by ho mohl někdo identifikovat. Může například psát o principech terapie a sdílet obecné výsledky z klientské praxe, odborné články či vlastní reflexe, ale vždy musí dodržovat etické zásady a chránit soukromí svých klientů.

Psychoterapeutický směr

Některé psychoterapeutické směry jsou volnější a flexibilní, kdy se přizpůsobují aktuální situaci a potřebám klienta. Terapie probíhá spíše formou otevřeného dialogu, kde klient přináší témata podle toho, co právě prožívá. Často nemají pevně stanovený postup a cíle, proto jsou obvykle dlouhodobějšího charakteru, kdy dochází k hlubšímu pochopení emocí, myšlení a chování. Mezi nejčastější patří humanistický přístup, gestalt terapie nebo psychoanalýza.

Naopak strukturovanější psychoterapeutické směry, jako je systemická nebo kognitivně-behaviorální terapie (KBT), mají jasnější pravidla. Terapeut používá speciální techniky a zaměřuje se na cíle, kterých chce klient dosáhnout. Třeba v KBT se pracuje na tom, aby klient identifikoval a změnil negativní myšlenky a chování, které mu dělají problémy. V systemické terapii se zaměřuje na vztahy a kontext, ve kterém se problém objevuje, a hledají se nové způsoby řešení.

Oba přístupy mají své plusy a skvěle se doplňují. Někomu vyhovuje uvolněnější terapie, kde si může v klidu povídat o svých zážitcích a hledat řešení svým tempem. Někteří zase mají raději jasnější strukturu a konkrétní nástroje, které jim pomáhají lépe pracovat na svém osobním růstu a změnách.

Doporučení a reference

Mnoho klientů si terapeuta vybírá na základě doporučení od někoho známého nebo psychiatra, který má s terapeutem pozitivní zkušenosti. Tento přístup může být užitečný, ale zároveň má svá rizika. Každému totiž vyhovuje něco jiného, a terapeut, který sedí vašemu kamarádovi, nemusí nutně vyhovovat i vám. Jedním z důvodů může být rozdílný terapeutický směr. Zatímco vy možná preferujete uvolněnější atmosféru a pomalejší tempo, váš známý může být typ, který ocení spíše jasnou strukturu a dynamické vedení.

Doporučení psychiatra může být velmi cenné, protože má možnost sledovat dlouhodobý vývoj svých pacientů a získává od nich zpětnou vazbu o tom, jak jim terapie pomáhá. Díky tomu může lépe posoudit, které terapeutické metody či konkrétní terapeuti jsou pro daného pacienta nejvhodnější. Pokud je to nutné, může také kombinovat psychoterapii s farmakoterapií, což v některých případech vede k rychlejším a stabilnějším výsledkům.

Reference mohou poskytnout užitečné informace, protože si díky nim můžete ověřit počet spokojených klientů, kteří terapii absolvovali před vámi. Mohou být dobrým vodítkem, ale mají i svá omezení. Obvykle reference píší převážně spokojení klienti, takže může chybět pohled těch, kteří spokojení nebyli. Lidé často hodnotí počtem hvězdiček, ale jen zřídka uvádějí, jak konkrétně jim terapie pomohla. Navíc existuje trend, kdy si některé firmy reference kupují. Naštěstí to v psychoterapii není běžné, protože poptávka po terapii stále převyšuje nabídku. Z tohoto důvodu terapeuti obvykle nemají potřebu uměle zvyšovat své hodnocení.

Cena jako nejméně vypovídající faktor

Pro některé klienty je cena psychoterapie samozřejmě důležitým faktorem, zejména pokud mají omezené finanční prostředky. I když není možné platit značné částky, může se vyplatit investovat o něco více do kvalitní terapie. Pokud je terapeut kompetentní a dokáže přispět k zlepšení vašeho života, taková investice se jistě vyplatí. Je možné navštěvovat terapeuta jednou měsíčně a dát své duševní zdraví na první místo. Nicméně, cena nemusí vždy odpovídat kvalitě poskytované terapie. Proto by měla být až sekundárním faktorem při rozhodování o výběru terapeuta.

Jak probíhá psychoterapie?

Každý psychoterapeut pracuje svým vlastním způsobem, který vychází z jeho psychoterapeutického směru, jako je systemický přístup, kognitivně-behaviorální terapie, gestalt, psychoanalýza nebo biosyntéza. Přesto lze v psychoterapii najít určité společné prvky.

Klíčovou součástí je vytváření bezpečného a důvěrného prostoru, kde se můžete plně otevřít, sdílet své myšlenky, emoce i obavy, aniž byste se museli obávat odsouzení či hodnocení. Terapeut vám poskytuje podporu, porozumění a pomáhá vám hledat nové způsoby, jak svou situaci zvládnout a najít v ní naději na pozitivní změnu.

Pokud se během setkání s terapeutem necítíte pohodlně nebo bezpečně, je na místě zvážit možnost vyhledat jiného odborníka. Mezi terapeutem a klientem existuje určitá chemie, která může od počátku naznačovat, zda se budete schopni plně otevřít a sdílet i svá nejcitlivější témata. Je zcela přirozené, že každému vyhovuje jiný přístup, a pokud si s terapeutem lidsky nesednete, nemá smysl v terapii pokračovat. Na druhou stranu je možné, že se během terapie občas budete cítit nepříjemně, neboť se dostáváte za hranice své komfortní zóny. To je zcela v pořádku a není to důvodem pro změnu terapeuta.

První setkání – seznámení a očekávání

První schůzka bývá seznamovací a orientační, kdy se vzájemně s terapeutem poznáváte. Terapeut vám představí svůj přístup k práci a poskytne informace o průběhu psychoterapie v jeho pojetí. Bude se vás ptát na důvody své návštěvy a očekávání, kterých byste chtěli v rámci psychoterapie dosáhnout. V průběhu setkání si rovněž dohodnete pravidla spolupráce, která zahrnují četnost a odhadovanou délku terapeutických sezení, mlčenlivost a další individuální podmínky.

Součástí prvního setkání je i stanovení cíle spolupráce, abyste přesně věděli, na čem budete společně pracovat a jaký by měl být výsledek terapie. Tento cíl vám později pomůže ujasnit, zda měla terapie požadovaný efekt a zda ji můžete s klidným svědomím ukončit. Nemějte obavy, pokud si nejste jistí, jak konkrétní cíl definovat. Terapeut vás nasměruje a pomůže vám ho stanovit prostřednictvím vhodně zvolených otázek. Někdy je cílem obyčejné sdílení těžkostí a hlubší ponoření do problému, jindy můžete směřovat k řešení konkrétního problému. Jak moc je cíl důležitý, závisí na terapeutickém směru.

Pokud si chcete zajistit plynulejší průběh konzultace, může být užitečné, když si před setkáním promyslíte svá očekávání a základní témata, o kterých byste chtěli hovořit. Nemusíte se nutit k přesnému formulování cíle, protože přirozeně vyplyne z prvního setkání. Můžete se však zamyslet nad tím, co vás v současné době nejvíce trápí, s čím si nevíte rady nebo jaké situace ve vás vyvolávají nepříjemné pocity. Pokud si své myšlenky sepíšete, může vám to pomoci cítit se klidněji a lépe se vyjádřit během samotné terapie.

Cílem prvního setkání je domluvení podmínek spolupráce a vytvoření bezpečného a důvěrného prostředí, kde se můžete cítit přijímaní a být sami sebou. Většina mých klientů přichází s očekáváním, že jim terapie nabídne prostor pro sdílení jejich trápení s někým, kdo je nebude soudit ani kritizovat. Zároveň hledají odborný pohled na svoji situaci, aby získali podporu při rozhodování a orientaci v důležitých životních změnách.

Průběh jednotlivých sezení

Další terapeutická sezení probíhají v podobném duchu jako úvodní setkání, avšak postupně se dostáváte hlouběji k jádru svých problémů a směřujete k dosažení stanoveného cíle. Sdílíte své myšlenky, emoce a prožitky, zatímco terapeut aktivně naslouchá, klade podpůrné otázky a pomáhá vám nahlédnout na situace z různých úhlů pohledu. Průběžně reflektujete své pokroky v terapii a sledujete změny, kterých se vám podařilo dosáhnout. Někdy je důležité také zhodnotit samotný terapeutický proces, zejména zda se ubíráte správným směrem nebo zda je potřeba přehodnotit přístup a upravit zaměření terapie.

Jakékoliv rozhodnutí je vždy na vás a žádný terapeut by vás neměl, ani nepřímo, směřovat k určitému kroku, změně nebo rozhodnutí, se kterým nesouhlasíte. Neměl by vám udílet rady ani svůj názor, jak konkrétně jednat v dané situaci. Úkolem terapeuta je pomoci vám lépe pochopit vaše těžkosti, emoce a možnosti, avšak konečná volba i odpovědnost zůstávají výhradně ve vašich rukou. Terapeut je sice specialistou na terapeutický proces, ale jedině vy jste odborníkem na svůj vlastní život. Proto je důležitý partnerský přístup, kdy společně směřujete k pozitivní změně.

Hledání řešení a práce na změně

Proces psychoterapie obvykle začíná mapováním situace a identifikací problému. Následně se zaměřuje na pochopení souvislostí a hledání možných způsobů, jak situaci řešit a zlepšit kvalitu života. Společně s terapeutem pracujete na hlubším sebepoznání, nahrazujete nefunkční vzorce chování, myšlení i prožívání a posilujete svou psychickou odolnost. Během terapie si osvojujete nové dovednosti a zlepšujete schopnost efektivně řešit problémy, které vás potkávají v každodenním životě.

Terapeut vám může doporučit různé podpůrné techniky a cvičení, které mohou usnadnit dosažení vašich cílů. V rámci systemické terapie se například často zadávají experimenty, jež může klient vyzkoušet mezi jednotlivými sezeními. Tyto experimenty by měly vždy vycházet z vaší konkrétní situace a tématu, na kterém aktuálně pracujete. Užitečné jsou rovněž relaxační techniky, práce s emocemi, psychosomatická cvičení, imaginace, nácvik nových dovedností či analýza vztahových vzorců.

Může vás také vzdělávat a poskytovat důležité informace, které pomáhají lépe pochopit fungování mezilidských vztahů, psychologických procesů i vašeho vlastního prožívání. Díky tomu získáte nové nástroje a pohledy, které vám mohou být nápomocné při zvládání obtížných situací a při dosažení vašich cílů.

Terapeut a klient často společně reflektují dosažený pokrok a způsoby, jak nové poznatky udržet v běžném životě, například pomocí konkrétních strategií, pravidelné sebereflexe nebo další podpory v podobě terapií či jiných rozvojových aktivit.

Ukončení psychoterapie a integrace změn do života

Ukončení obvykle přichází ve chvíli, kdy klient dosáhne svých cílů nebo se cítí dostatečně vybavený ke zvládání situací sám. Již během spolupráce by měl terapeut průběžně hodnotit, zda stále potřebujete jeho podporu, nebo zda je čas spolupráci ukončit. Cílem psychoterapie není vás vodit za ruku po dlouhá léta, ale poskytnout oporu v náročném období, kdy sami nemáte dostatek zdrojů nebo nástrojů k překonání určitých situací.

Zároveň byste ji neměli ukončit předčasně, pouze proto, že cítíte krátkodobou úlevu. I v případě, že máte pocit, že terapii již nepotřebujete, je vždy vhodné závěr konzultovat se svým terapeutem. Ten vám může poskytnout zpětnou vazbu, zda vidí smysl pokračovat, nebo zda je čas terapii ukončit. Rozhodnutí o ukončení však zůstává vždy na vás.

Psychoterapie je dynamický proces, a její průběh i ukončení by měly být přizpůsobeny vašim individuálním potřebám a cílům. Důležité je najít rovnováhu mezi pokračováním v podpoře a důvěrou ve vlastní schopnosti čelit životním výzvám.

Někdy probíhá pozvolné ukončování, a to tak, že se postupně snižuje četnost setkávání. To vám umožní ověřit si v každodenním životě, zda dokážete čelit výzvám sami. S terapeutem se můžete domluvit na tom, že budete několik měsíců aplikovat získané poznatky, a poté se společně setkáte, abyste vyhodnotili, jak se vám dařilo. Zároveň můžete probrat, zda ještě existují oblasti, ve kterých by bylo vhodné pokračovat v terapii.

Jestli vás zajímá, jak pracuji ve své soukromí praxi a co můžete očekávat na našem setkání, podívejte se na epizodu podcastu ZDE nebo si přečtěte můj příběh.